Stejně jako u tréninku, se i u rozvoje mládeže objevuje velké množství zdrojů. Mezi ty nejzajímavější patří videa od Zealanda a EBFM. Zde je krátký návod jak rozvíjet mládež.

Vývoj

Hned první věc, kterou se můžeme z jeho videí dozvědět, je rozdělení hráčské kariéry na několik fází.

• Explozivní fáze do 20 let — ale je třeba mít minimálně 10 zápasů, ideálně 20 až 30 (hráče je však třeba nepřetěžovat)
• Pozvolná fáze vývoje do 27 let — zde je jakýkoli rozvoj způsoben výhradně hraním zápasů
• Údržba cca do 33 let — někteří hráči vydrží déle, jiní ne; delší kariéru mívají hlavně brankáři, kteří i její vrchol mají později než hráči z pole;
• Pozvolný pád od 30 let — silně individuální, není snadné u hráče odhadnout, kdy se reálně začne zhoršovat

Krásná ukázka, že trénink je důležitý, aby došlo alespoň k udržení kvality, zatímco hraní zápasů je důležité pro jejich rozvoj. Který se však zastaví okolo 27. roku hráče (u brankářů později).

Zápasy

Poměrně zásadní poznání přinesla i široká studie, která řešila nejen vliv tréninku, ale hlavně pak vliv zápasů na další rozvoj hráčů:

• Přáteláky — počítají se pouze u hráčů do 23 let, poté již nemají pozitivní vliv na vývoj (pouze na zápasovou praxi).
• Vnitroklubové zápasy — Nejvyšší přínos poté mají zápasy uvnitř klubu (zajímavé), takže se tím dají nahradit mnohé přátelské utkání s cizími týmy (a v nižších soutěžích i ušetřit nemalé prostředky).
• Herní čas — dostat 20 minut nemá efekt (či-li střídání v 70. minutě jen kvůli výsledku, nikoli kvůli rozvoji); minimum pro rozvoj je 45 minut.
• Výsledky — výsledky zápasů nemají žádný vliv na pozitivní rozvoj, takže je možné i prohrávat. Důležité je totiž herní vytížení.

Skryté atributy

Toto všichni cca víme, ale tady už je i ověřeno, že pro rozvoj jsou důležité atributy:

• Determination (Odhodlání) — od 10 nahoru je to OK, vyšší už není zásadní rozdíl;
• Ambice — od 10 nahoru je to OK, ale není zásadní rozdíl pro rozvoj; vyjma brankářů, kde jsou i ambice vysoce důležité;
• Profesionalita — 10 je minimum, ale čím vyšší, tím lepší;
• Adaptace — velmi důležitý atribut, pokud kupujete hráče z ciziny; pokud má nízkou míru adaptace, ale vysoký potenciál, je možnost jej koupit, ale nechat ještě hrát v původním klubu (popř. tam, kde se mluví jeho jazykem).

Trénink

Čím lepší zařízení a lepší trenéři, tím rychlejší a výraznější je pokrok. Ale je již jen malý rozdíl mezi dobrými a špičkovými trenéry/zařízeními. U špatných zařízení i trenérů, je však výrazný propad (tzn. mělo by stačit být nadprůměrný, okolo 13 až 15).

Logicky největší přínos má “double intensity”, s čímž sice roste riziko zranění, ale u mladých hráčů je vysoký počet hráčů v kádru a je třeba mít rotaci. Zde je nejlepší riziko podstoupit a trénovat ve vysoké intenzitě, hráči se tak budou zlepšovat více.

Reputace

Reputace hraje při vývoji roli, proto je třeba půjčovat hráče ideálně to týmů/soutěží s vyšší reputací. Menší vliv už má reputace realizačního týmu mateřského klubu, ale ta zase pomáhá přivádět potenciálně lepší hráče.

A paradoxně je nejvhodnější poslat hráče do nenačtené ligy, která ale má vysokou reputaci. Takže je lepší jej poslat někam pryč (musí mít vysokou úroveň adaptace) do nehratelné soutěže, než jej nechat ve stejném městě hrát o úroveň níže.

Například, pokud někdo hraje jen s TOP5 ligami, tak nejlepší formy rozvoje hráčů jsou hostování v Portugalsku, Belgii nebo Nizozemí. A to tedy za předpokladu, že ani jedna země nepatří mezi načtené ve hře.

Mentoring

Nejzásadnější část rozvoje, pokud chcete ovlivnit skryté atributy. Ty se dají ovlivnit celkovou skladbou týmu, ale mnohem lépe se tak děje pomocí mentoringu. Pro ten se hodí starší hráč na sklonku kariéry s velmi dobrými atributy (hlavně profesionality). K němu je pak vhodné přiřadit jednoho až tři hráče, které je schopen ovlivnit.

Oni od něj přebírají i návyky, takže si mohou vypracovat i něco, co nechceme (např. stále se tlačit dopředu). Hlavně jsou však ovlivněny jejich skryté atributy, jenž ovlivňují mentalitu.

Další rozvoj

TOP talenti by měli být ideálně od 15 let součástí seniorského týmu, neboť tak mají největší šanci na rozvoj. Pouze u brankářů je to tým rezervní (asi aby měli větší šanci na herní vytížení). Jen je třeba si dát pozor na tréninkovou zátěž a případná zranění. A přesun do seniorského týmu s možností hrát zápasy za mládežnický tým, je pořád lepší varianta, než hráče ponechat v mládežnickém týmu i trénovat.

Stejně důležité je trénink na pozici/roli, i pokud hráč je maximálně obeznámen s pozicí/rolí. Vždy však trénuje specifické věci pro danou pozici/roli, takže je jeho rozvoj měřitelně úspěšnější.

Podobně dobře funguje i doplňkové zaměření, které opravdu zlepšuje primárně ty atributy, které má. Ostatní se samozřejmě zlepší méně, takže se to hodí spíše v seniorském týmu, pokud vím, že útočník potřebuje zapracovat na zakončení.

Trénink rovnováhy se pak hodí u hráčů nad 27 let, protože zde už nedochází k dalšímu rozvoji atributů, ale tímto zaměřením se může zlepšovat rovnováha. Zealand tomu říká “zisk zadarmo”.

Originál článku vyšel na blogu - https://medium.com/@FMPanda/rozvoj-ml%C3%A1de%C5%BEe-6de18cf2f89d.